Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 hodnotí prezident Miloš Zeman s odstupem jako chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman to řekl v rozhovoru pro ČTK.
Zeman ČTK v rozhovoru při příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do NATO řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad.
Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. „A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí,“ řekl prezident.
NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím, 12. března.
Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. „Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance,“ řekl k bombardování, pro které se vžilo označení „humanitární“.
Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.
Posílení mise v Afghánistánu by Zeman schválil
V rozhovoru uvedl, že by posílení mise v Afghánistánu podpořil. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
„Nechci říkat žádné konkrétní číslo, ale posílit alianční přítomnost v Afghánistánu určitě ano,“ řekl Zeman. Vyjádřil pochybnosti o bojeschopnosti afghánské armády, která se potýká s dezercemi. „Ale to neznamená, že je necháme na pospas Tálibánu,“ řekl prezident.
Kritizoval i mírová jednání s Tálibánem. „V Kataru, nebo bůh ví kde, dochází k vyjednávání s Tálibánem, a to za zády afghánské vlády, což nám Čechům tak trochu připomíná mnichovskou dohodu. A protože tu je únava z dlouhé války z Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán bude hodný. Tálibán nebude hodný,“ řekl.
Setrvání afghánské misi je povinnost vůči padlým vojákům
Setrvání v misi v Afghánistánu považuje prezident za povinnost vůči českým i aliančním vojákům, kteří v zemi padli. Pokud by se však Spojené státy jednostranně rozhodly ze země odejít, česká armáda by bez nich sama v Afghánistánu působit nemohla.
„Něco jiného by bylo, kdyby se ostatní země rozhodly, že nahradí americké jednotky a budou pokračovat v boji. Toho bych si samozřejmě velice vážil,“ řekl Zeman.
Členství v NATO pro Česko znamená pocit bezpečí
Hlavním přínosem členství v Severoatlantické alianci je podle Zemana pro Česko pocit bezpečí.
„Hlavně pocit bezpečí. Protože v dnešním neklidném světě je vždy dobré, když jsme začleněni jednak do Evropské unie, což je víceméně ekonomická aliance, tak do vojenské aliance, jako je NATO,“ řekl Zeman na dotaz, co považuje za hlavní přínos českého členství v NATO.
Od útoků na New York a Washington 11. září 2001 je podle Zemana zřejmé, že hlavním, ne-li jediným nepřítelem NATO je mezinárodní terorismus. Další světové velmoci, Rusko a Čínu, český prezident za hrozby nepovažuje.
„Protože ti, kdo jsou označováni za nepřátele, jsou ve skutečnosti konkurenty. A mezi konkurentem a nepřítelem je přece jenom jistý rozdíl. Pokud bychom tento rozdíl neuznávali, tak se vracíme do doby studené války,“ řekl prezident.
Povinnost vydávat dvě procenta na obranu by do zákona nedával
Většina českých politiků má podle něj vůli této hranice dosáhnout.
Česká republika se zavázala vydávat dvě procenta svého HDP na obranu vstupem do NATO, dlouhodobě se jí to ale nedaří. Nyní má ministerstvo obrany k dispozici necelých 1,2 procenta HDP, nedávno to bylo i méně než procento.
Nyní Česko spojencům slibuje, že dvou procent obranných výdajů dosáhne v roce 2024. Opoziční ODS navrhuje, aby byla tato povinnost vložena do zákona. Prezident by takto nepostupoval. „Já si myslím, že vůle českých politiků je většinová, že do určitého roku dosáhneme těchto dvou procent,“ poznamenal.
Zároveň apeloval na to, aby ministerstvo zejména investovalo do zbraní, které mohou být užitečné v boji proti teroristům. Za ty dlouhodobě považuje zejména drony. „Pořád tady vidím helikoptéry, no budiž. Pořád tady vidím vozidla pěchoty, no budiž. Ale přesvědčit armádu, že by měla kupovat drony, to je téměř sisyfovská práce,“ podotkl.
Řekl, že náčelník generálního štábu Aleš Opata ho nedávno informoval, že armáda uvažuje o nasazení prvního dronu do operačního nasazení.
Armáda teď například používá v Afghánistánu k monitorování drony, které dostala od Spojených států. Do budoucna počítá s nákupem větších bezpilotních prostředků, které budou schopné nést i zbraně.
